RUSTY LOVE

Rusty Love #1Rusty Love #2Rusty Love #3Rusty Love #4Rusty Love #5

Duhový most

Úvodní strana / Duhový most

Duhový most

Ať je to jakkoliv bolestivé a jakkoliv si přejeme, aby tu s námi naši čtyřnozí kamarádi byli navždy, často na sedaččce obložená zlatými kožíšky klidně oddechujících hafanů přemýšlím o tom, jestli jsme se nezbláznili, když jsme se dali na chov s vědomím a jistotou, že žádný z naších pejsků nás v dohledné době velmi pravděpodobně nepřežije. A tak prožíváme chvíle radosti, spokojenosti, občasné frustrace ze zničených věcí, sežraných potravin určených pro lidi, abychom následně, kdy s našimi hafany něco je, toužili po tom, aby zničili půl baráku, hlavně když s námi ještě chvilku zůstanou. Ale i tak naše přání a tiché modlitby bohužel už několikrát zůstaly nevyslyšeny a na našich srdcích se s postupujícím časem objevuje víc a víc ran a jizev po ztrátě těch, které máme tak rádi a po té, co se jim snažíme zajistit co nejlepší život, nám navždycky zamávají. 

Senioři mají v naší smečce privilegované místo, starých vysloužilých pejsků z chovatelského, výstavního nebo pracovního pole se nezbavujeme, což je v některých chovatelských stanicích běžné. U nás naopak vynakládáme veškeré dostupné prostředky na to, aby s námi mohli v klidu strávit svá dědouškovská nebo babičovská léta, obklopeni láskou, péčí a jejich život s námi trval co nejdéle. 

I přes naši péči, snahu a přání už nás pár našich kamarádů opustilo a my bychom jim tu chtěli věnovat tichou a láskyplnou vzpomínku.

"Máme Vás všechny doma, pořád na vás vzpomínáme, miláčci naši a věříme, že se shledáme, až přijde náš čas. Do té doby vyhlížím duhu, mazlím chlupy z vašeho kožíšku v sáčcích na volantu, kde se mnou jedete kamkoliv se vydám a čas od času cítím závan vzduchu z vrtící oháňky a vím, že jste blízko i když na zavolání už nikdo nepřijde. Dávejte tam nahoře na sebe pozor a občas zamávejte, ať dvounohé mamce není tolik smutno...

Jak říká jedno anglické pořekadlo: Kdyby vás láska mohla zachránit, žili byste navždy..."

"Na nebesích je místo, kterému se říká Duhový most. Když umře zvíře, zvláště takové, které bylo někomu blízké, odchází za tento Duhový most. Pro naše milé kamarády tam jsou louky a kopce, kde mohou běhat a společně si hrát. Je tam spousta jídla, vody, slunečního svitu a naši přátelé jsou v teple a pohodlí. Všechna nemocná a stará zvířata jsou opět zdravá a při síle, kdo byl zraněn nebo zmrzačený, je nyní opět silný a zdravý, tak jak si ho v našich snech pamatujeme z dávných dnů a již minulých časů. Zvířata jsou šťastná a spokojená až na jednu maličkost: všechna postrádají někoho velmi zvláštního, někoho koho opustila. Hrají si a běhají spolu, ale přijde den kdy se jedno náhle zastaví a hledí do dálky. Jeho jasné oči pátravě pozorují, netrpělivé tělo se začíná chvět. Náhle vyběhne ze skupinky zvířat, letí přes zelené louky, rychleji a rychleji. Až se nakonec ty a tvůj kamarád sejdete v nesmírné radosti. Déšť šťastných polibků pokrývá tvou tvář, tvé ruce opět hladí milovanou hlavičku, znovu hledíš do těch přenádherných důvěřivých očí, jež nadlouho zmizely z tvého života, ale nikdy z tvého srdce. A přes Duhový most půjdete spolu a nikdy se už nerozejdete."

—Autor neznámý, Duhový most

Hafshop Školení, semináře